V okolí je mnoho příjemných míst, které stojí za návštěvu – mezi ně patří i rozhledny, které se v blízkosti nacházejí.
Muzeum Jihovýchodní Moravy - SKANZEN
Na počátku 20. století se objevují první snahy o vybudování národopisného muzea v přírodě na jihovýchodní Moravě. Teprve v roce 1973 se začíná s výstavbou muzea ve Strážnici. Koncepce vychází z představy jejich iniciátorů o ukázce lidového stavitelství jednotlivých oblastí Slovácka, a proto je skanzen rozčleněn do areálů představujících tyto regiony. Od roku 1981 jsou veřejnosti zpřístupněny areály Moravských Kopanic, luhačovického Zálesí, Horňácka, technických vodních staveb, vinohradnický areál a areál lučního hospodářství. Celkem je zde umístěno 64 objektů v terénu, který byl uměle modelován navážkami a vysazen zelení tak, aby odpovídal původnímu prostředí.
Expozice situované do vybraných objektů seznamují návštěvníka se způsobem života a bydlení lidu jak v horských oblastech Slovácka, tak v úrodné části Pomoraví, kde je velká část hospodaření rolníků založena na pěstování vinné révy. Ukázka vinohradnických staveb a jejich zařízení, která je doplněna vinohradem představujícím pěstování vína od nejstarších dob po současnost, je jedinou expozicí svého druhu na našem území. Řemeslná výroba je zastoupena kovárnou z Lipova a tkalcovskou dílnou z Nové Lhoty na Horňácku. Zajímavá a starobylá je i vstupní budova do muzea, která pochází z roku 1612 a je přestavěna v barokním slohu. Původně zde byl panský pivovar, dnes objekt slouží jako zázemí pro návštěvníky
Zámek
Strážnický zámek – původně vodní královský hrad byl založen ve 2. pol. 13. století. Měl strážní funkci, od které je odvozen i samotný název města. Během staletí byl mnohokrát přestavován. Dnes je zámek státní a má zde sídlo Národní ústav lidové kultury. Je zde možno zhlédnout zámeckou knihovnu, kapli a stálou expozici lidových hudebních nástrojů Zámek obklopuje rozsáhlý park s gotickou Černou branou a platanovou alejí. Jsou zde situovány dva velké amfiteátry, letní kino, jezírka a dendrologická stezka s naučnými panely.
Více na: www.straznice-mesto.cz
V Mikulčicích se můžete vypravit na výlet do areálu Velké Moravy, který je jedním z nejdůležitějších historických archeonalezišť v České republice. Bylo zde nalezeno před 2500 hrobů a 12 kostelů z 9. století. Každoročně se zde koná Cyrilo-Metodějská pouť.
Více na www.mikulcice.cz
Státní zámek Milotice, nazývaný perla jihovýchodní Moravy, je unikátně zachovaným komplexem barokních staveb a zahradní architektury. Zámecká instalace nabízí pohled do životního stylu a zvyklostí posledních majitelů rodu Seilern-Aspang.
Posledními soukromými držiteli milotického zámku byl rod Seilernů, jemuž byl majetek konfiskován na základě Benešových dekretů. Veřejnosti byl zámek zpřístupněn již roku 1948. Přibližně od poloviny 60. let 20. století probíhaly úpravy interiérů zámku; v roce 1974 byla nová instalace hotova a návštěvníkům byla nabídnuta stylizovaná prohlídková trasa, akcentující barokní epochu, která byla ze společenského hlediska pro Milotice nejvýznamnější.
V roce 2005 prošly interiéry milotického zámku změnami, které si kladly za úkol uvést reprezentační prostory zámku do podoby, jakou měly v první polovině 20. století, kdy byl zámek obýván rodem Seilern-Aspang. Prohlídka interiérů je tak zároveň nahlédnutím do všedních dnů na milotickém zámku za jeho posledních soukromých majitelů.
Je nutno říci, že rodina Seilernů neoplývala velkými majetky, rozsah velkostatku byl snížen pozemkovou reformou a její poslední majitel, JUDr. Ladislav Seilern, prosazoval úplnou soběstačnost hospodářství. Nakupovaly se pouze ty věci, které nebylo možné vyrobit vlastními silami. Rodina nedávala svůj původ na odiv, ale přijímala z něho vyplývající závazky.
Více na: www.zamekmilotice.cz
Baťův kanál neboli Průplav Otrokovice-Rohatec je historická vodní cesta vybudovaná v letech 1935–1938 v délce 52 km, která spojovala Otrokovice s Rohatcem. Částečně vede po řece Moravě, jinak uměle vyhloubenými kanály s řadou pohyblivých jezů, plavebními komorami (14) a dalšími vodními stavbami. Na trase je celkem 23 mostů. Pod mosty byly vybudovány podchody (ochozy s okovaným sníženým zábradlím, přes které se táhla lana ke člunům).
Hlavním po vodě dopravovaným materiálem byl lignit z Ratíškovických dolů, které vlastnila firma Baťa. Lignit se dopravoval do Otrokovic, kde byl spalován pod kotli tepelné elektrárny, která zásobovala kožedělný závod teplem a elektřinou.
Na trase byla řada unikátních technických zařízení, např. výklopník uhlí mezi Rohatcem a Sudoměřicemi, lanovka pro přetahování člunů přes Moravu ve Vnorovech apod. . V dnešní době je téměř celá vodní cesta v délce 52 km opravena, zprovozněno 13 plavebních komor a umožněna tak jak pravidelná, tak i turistická vodní doprava mezi Otrokovicemi a Petrovem, případně Skalicí, která leží na Slovensku. Turisté mohou využívat 8 přístavů a 16 přístavišť.
Více na: http://itras.cz/batuv-kanal/
Do města Hodonína se dostanete z Mutěnic velmi snadno autem/autobusem/vlakem i na kole. Navštívit zde můžete čtyři Galerie, Muzeum Naftového dobývání a geologie, ZOO, přístavíště u jezu, kde se povozíte na loďkách a také např. kino.
Více informací naleznete na:
Jižní Morava je protkána především vinařskými cyklostezkami. Zkuste je a navštivte krásy vinných sklípků, ochutnejte zdejší vynikající víno a kochejte se krajinou.